Nostalgie a věčná prázdnota

27. října 2012 v 16:04 | Nibori Chiyo Sayuri |  Povídky
,,Něco je špatně." Řekl tak potichu, že nebýt mého nelidského slyšení, bych to snad ani nepostřehla. Vzhlédla jsem od své kořisti, která sebou bezostyžně cukala v posledních pohybech a zadívala se do těch důvěrně známých hnědých očí. Jeho postoj byl tak znepokojivý, že jsem se musela odtrhnout od lákávého volání krve a vykročila k němu. Chytla jsem ho za ruku, zavřela oči a zaostřila smysly, tak jak do dokáže jenom náš druh. V tom jsem to zachytila, podivné vlny něčeho nelidského. Ne, nebylo to jako my, bylo to něco... silnějšího, něco, co toužilo po krvi. Nikoli z hladu, ale z potěšení. Byl to predátor, jež se živil strachem a bolestí druhých. Blížilo se to rychlostí,kterou jsem neznala ani já, ani on. Najednou můj milovaný vyrazil rychlostí vpřed, takovou jakou jsme ještě neběželi, ani když po nás šli. Ale nebyli jsme dost rychlí, to něco ho teď bezmyšlenkově chtylo za rameno a srhlo k zemi. Cítila jsme to, tu krev. Jeho krev, která tak omamně voněla, až jsem byla přímo otupená. V tom mi to došlo, můj milovaný teď ležel na zemi nad ním se ježilo něco, co jsem neviděla ani v těch nejhorších nočních můrách. ,,Miluju tě, běž!" Vykřikl z posledních sil. To byla jeho poslední slova. Ta stvůra vydala zvuk, který mohl vydat jenom někdo z hlubin pekel a vyrvala mu srdce z těla, které následovně pozřela. Běžela jsem, jak jsem jen mohla, ale slzy mi bránily v rozhledu, po vzdálenosti o které jsem usoudila, že je dostačující, jsem se svalila v křečích na zem. Nezbylo mi nic. Jen nostalgie a prázdno v mé věčné temné duši.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Siera Nevada Siera Nevada | Web | 27. října 2012 v 17:27 | Reagovat

tak... nemusím moc upírie poviedky, pretože som ich už stihla prečítať naozaj naozaj veľa, ale táto sa mi páčila :) predstavovala som si možno iný koniec, alebo... ja neviem, teda viem, ale bolo by to na dlho a to už je zasa moja predstava o trochu inom príbehu, takže tak no :D ale obdivuje tvoju schopnosť napísať peknú a pritom krátku poviedku, moje sú vždy na milión strán.. :D

2 Agie* Agie* | Web | 27. října 2012 v 18:12 | Reagovat

Krásné a smutné,jako vždycky mě to chytlo za srdce. . Budeš ještě v tomhle pokračovat,nebo to byl takovej špatnej konec? Na skype přijdu nakonec asi až zejtra,máme dneska takovou rodinnou sešlost,tak nemám moc času:(.Pořád sem čuměj!

3 Nicole K. Nicole K. | E-mail | Web | 27. října 2012 v 19:08 | Reagovat

Moc moc povedená povídka, opravdu :) sice moc nemám ráda upíry, ale je to fakt super:3

4 Katharina Klein. Katharina Klein. | Web | 28. října 2012 v 13:55 | Reagovat

Božee já tuhle povídku prostě miluju! A tenhle díl je šílený!

5 barnie barnie | Web | 28. října 2012 v 18:13 | Reagovat

hezký, ale dost..krutý

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama