Ubíjející všednost dnů

11. listopadu 2012 v 13:11 | Nibori Chiyo Sayuri |  Můj život v pár bezvýznamných slovech
Nevim, nebaví mě to. Připadám si prázdná, bez cíle, nemůžu ho najít. Nechci ho najít.
Všednost každého dne je omamující. Jen tak sedět ve školní lavici ve spolku, který se proti mně obrátil zády, bez lítosti a pochopení. Čekat an pátek a na sobotu, které nikdy nevyjdou podle představ. Vždy to skončí zklamáním. Je to tím, že tam není? A tak v podstatě celý týden čekám jen na brko, už ani to mě nebaví. Potřebuju vzpruhu, potřebuju někoho, kdo mě pochopí, kdo bude žít stejnej život jako já. Potřebuju parťáka, ne kámoše. Vlastně potřebuju někoho, kdo by dokázal být obojím. Třeba se dočkám, třeba...Do té doby mi nezbývá asi nic jiného, než dělat, jak je všechno v pohodě a přežívat můj nudný život. Opět.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kykyňa Kykyňa | Web | 11. listopadu 2012 v 16:18 | Reagovat

Bola by som omnoho radšej, keby si sa úprimne usmievala a nepočúvala takú depresívnu hudbu :)

Tiež občas prežívam tu každodennú rutinu, ten otrasný stereotyp niektorých dní. Ja ani neviem, či mám teraz nejaký cieľ, mám pocit, že môj život plynie strašne rýchlo. Už mám svoju zelenú stužku, ale stále sa necítim na maturitu :( .

2 Agie* Agie* | Web | 11. listopadu 2012 v 16:53 | Reagovat

* Taky miluju vlky,jsou krásní ! No,moje sny ? Nevyjadřuju se,nemám ráda svoje sny.Děsí mě. Vždy se probudím se strachem-co bude dál.

Po pravdě se často cítím jako ty. Znuděná všedností a stereotypem.Většinou pak přijde něco,co den změní v jiný.V originální. I když stává se mi,že sedím ve škole,přijdu domů,učím se,kouřím,poslouchám písničky,koukám se na seriály,vysprchuju se a jdu spát. A nemám z toho žádné potěšení. Snaž se prožívat i ty nejmenší okamžiky,co dělají den nevšedním).

3 Mišule Mišule | Web | 11. listopadu 2012 v 17:22 | Reagovat

Chtělo by to trochu optimismu nemyslíš ? Myslím to dobře :)Také se někdy cítím , jako ty. Trpím velkými depresemi a nenávistí vůči sobě .

4 Melody Melody | Web | 11. listopadu 2012 v 18:50 | Reagovat

Jo, cejtím se podobně. Jen odpočítávám dny do víkendu. A všechno je tak nějak na nic.  Hledám něco jako smysl života a přitom na to seru a je mi jedno, jestli nějakej mít budu nebo ne. I když nevim, jak dlouho vydržim bez nějakýho smyslu jen tak žít. Doufám, že se ti to brzo aspoň trochu zpraví.

5 Lucka Lucka | Web | 11. listopadu 2012 v 20:18 | Reagovat

Ach, děkuji za pochvalu! :)
Myslím, že vím jak se cítíš... ano určitě. Takové to prázdno, ale přesto je uvnitř tebe tolik pocitů, které nemůžeš dostat ven, snad jen bezmocně a neslyšně křičet...

Drž se, přeju ti, aby tvoje dny a tvůj život zase dostaly smysl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama